Přestupky proti občanskému soužití

Proč právě tento druh přestupků?

Správní orgány jsou nuceny projednávat velké množství různých druhů přestupků, které mají často typový charakter, což znamená, že vykazují podobné či dokonce shodné skutkové okolnosti. To se následně odráží jak v ustálené podobě pokladů, které jsou jim policií postoupeny, tak v následném provádění důkazů a jejich hodnocení za účelem právního posouzení případu, čemuž zásadně odpovídá poměrně jednoznačně koncipovaná skutková podstata přestupku.

Uvedené neplatí pro přestupky proti občanskému soužití, jakožto svébytný druh protiprávního jednání, který se z povahy věci neodlišuje pouze četností svého výskytu a jedinečností skutkových okolností, ale zejména tím, že je často důsledkem dlouhodobých a opakujících se rozepří soukromého charakteru. Úřední osoba se pak pod tlakem okolností dostává do pozice někoho, od koho poškozený v rozporu s hlavním účelem přestupkového řízení očekává, že mu poskytne skrze sankční postih obviněného určité zadostiučinění.

Přestupku proti občanskému soužití se navíc lze dopustit nejrůznějšími způsoby, které sice dotčená právní úprava obecně vymezuje, ale z hlediska jejich významu a praktického dopadu nijak nespecifikuje. Typickým příkladem jsou jednání spočívající v tzv. ublížení na cti formou zesměšnění nebo hrubé urážky, což jsou neurčité právní pojmy, bez jejichž adekvátního (na skutkových okolnostech závislého) výkladu nelze danou skutkovou podstatu v praxi vůbec aplikovat.

Výše uvedené nepochybně klade zvýšené nároky na všechny úřední osoby, které se na projednávání a rozhodování věcí tohoto druhu bezprostředně podílejí. Daleko více než u jiných přestupků se totiž po nich vyžaduje objektivita a striktní dodržování odpovídajících procesních zásad, a to za situace, kdy je skutkový stav mnohdy možné zjistit pouze na základě výpovědí účastníků řízení nebo svědků, kteří jsou z povahy věci zaujatí a jejichž verze skutkového děje si protiřečí. Nelehkou úlohy navíc představuje také následné provedení právní kvalifikace, které po úřední osobě vyžaduje nejen schopnost správného rozlišení jednotlivých typů přestupků proti občanskému soužití, ale také jejich individualizovaný výklad za pomocí správní praxe, doktríny a ustálené judikatury.

Pro koho je kurz určen?

Svým obsahem a zaměřením je workshop primárně určen pro úřední osoby podílející se na rozhodovací činnosti správních orgánů na úseku přestupků, které jsou spojeny také s řešením protiprávních jednání směřujících proti občanskému soužití jako jednomu z právem chráněných zájmů. Smyslem kurzu není poskytnout základní přehled nebo exkurz do dané problematiky, ale naopak za pomoci aktuální judikatury, modelových případů a diskuze prohloubit dosavadní teoretické znalosti a praktické dovednosti úředních osob, které již mají s tématem určité zkušenosti nebo jsou s ním jinak obeznámeny.

Co se dozvíte nového?

V průběhu workshopu se budeme zejména na podkladě aktuální judikatury a správní praxe věnovat následujícím otázkám a problémům:

• podmínky pro zahájení a vedení řízení ve vazbě na procesní postavení a práva poškozeného
• specifické požadavky kladené na rozsah dokazování a hodnocení věrohodnosti svědeckých výpovědí a dalších provedených důkazů
• významové odlišení jednotlivých typů přestupků proti občanskému soužití
• judikaturní rozbor výkladu neurčitých právních pojmů podmiňujících postih přestupku spočívajícího v urážce na cti jiné osoby
• typické nedostatky rozhodnutí o daném druhu přestupků a důvody vedoucí k jejich zrušení v rámci soudního přezkumu
• prostor pro diskuzi a individuální dotazy